Facesitting

Lidský gauč

Tom byl dvaceti pětiletý kancelářský pracovník. Už od dob, když byl ještě malý kluk, snil o tom, jak se mu nějaká žena posadí na obličej. Věděl, že je lidská bytost, ale všem židlím a pohovkám tajně záviděl.  Proto, že mohou sloužit k tomu, aby se na ně posadila nějaká žena. Tom doufal, že kdyby náhodou zemřel, tak aby se v dalším životě převtělil do kusu nábytku, na který by si ženy sedaly. Chtěl, aby ho ženy nevnímali jako člověka, ale aby byl pro ně jenom židle. Tak aby si na něho mohly klidně sednout a nepřemýšlet o tom, že je to člověk. Kdyby byl židle, tak jediná funkce v jeho životě by bylo to, aby na něm mohli ženy sedět.

Tom byl každé ráno v kanceláři o trochu dříve a úzkostlivě čekal Hanku, až přijde do práce. Hanka byla v jeho práci sekretářka. Její stůl byl umístěn přímo před Tomášem. Byla to vysoká blondýnka s opravdu nádherným zadkem, který kdy viděl. Hanka byla původem z Německa a měla nádhernou opálenou kůži a dlouhé nohy, které sahaly až k jejímu nádhernému zadku. Když každé ráno Hanka vcházela dovnitř, tak Tom sledoval, jak jde přes místnost k svojí kancelářské kožené židli a pohodlně si sedne. Ach, jak si přál být ta židle. Přál si, aby jeho tvář byla právě tam, kde ona sedí. Představoval si sám sebe, jak vzhlíží směrem nahoru, jako část její židle, právě když vchází do dveří. Pozoruje, jak se s každým v práci pozdraví, pak jak se postaví nad jeho obličej a stojí tam do té doby, než si poklábosí se spolupracovnicí. Mezitím by se Tom

díval pod její sukni, sledoval by její opálená stehna, která směřují až k jejímu nádhernému zadku. A netrpělivě by čekal na moment, až se Hanka rozhodne posadit na jeho ubohý obličej. Kdyby byl její židle, mohl by cítit její zadek, jak obklopuje jeho ubohý obličej. Tom si představoval, jak nádherné by bylo, strávit hodiny pod jejím zadkem. Hodně přemýšlel o tom, jak by ho mohli ženy používat k sezení, ale pochyboval, že by se to mohlo někdy uskutečnit v reálném životě.

Jednoho dne po práci Tom přišel do veřejné knihovny, aby se pokusil najít nějaké informace o sadomasochismu. Konkrétně o facesittingu. V jednom regálu se mu povedlo nějaké knihy najít. Byly to nějaké knihy o výsledcích studií od Kinsey. Tom věděl, že to byla žena, která milovala ovládat muže, žena která milovala,  sedat si na mužské obličeje, dusit je, ale on bohužel žádnou takovou osobně neznal. Samozřejmě, že zde bylo mnoho prostitutek, které by to za peníze udělaly. Ale on chtěl najít ženu, která by chtěla sedět na jeho obličeji, protože to má ráda. Hodně žen mají rádi, když jim chlap líže kundičku, bohužel toto nebyla Tomášova vášeň. Více toužil o tom, aby mu žena mačkala jeho ubohý obličej svým zadkem.

Za chvíli se měla knihovna zavírat a návštěvníků v knihovně pomalu ubývalo. Mezitím byl Tomáš v podřepu u nejnižší police a listoval v knize, když uslyšel nějaké kroky na podpatku. Stále byl v podřepu, když se podíval směrem nahoru a uviděl ženu v poněkud těsné sukni, stád přímo před ním. Ta žena měla dlouhé blonďaté vlasy, které ji sahali až po lopatky. Když vedle něho stála, tak Tom měl přímo hlavu vedle jejího zadku. Žena si zatím prohlížela horní police s knihami. Pak se pomalu naklonila dolů a začala hledat v dolních policích. Tom zatím pokračoval v listování ve své knížce a mezitím nenápadně pokukovat po jejím zadku. Nemohl si ne povšimnout, jak mu něco vzrušeně narostlo přímo v rozkroku. Mezitím jak hledala nějaké knížky v dolní polici, tak na Tomáše špulila svůj zadek, který byl větší než jeho hlava. Měla velmi

nádhernou zadnici. Pak se stalo něco, co neočekával. Žena se narovnala a její zadek zavadil o jeho tvář.

„Ach“ omlouvám se“ řekla žena, která si uvědomila, že se zadkem dotkla lidské tváře.

„To nevadí“ zdvořile odpověděl Tom. „nic se nestalo“. Žena se zohnula pro knížku v dolní polici a na krátký čas strčila svůj zadek přímo do jeho tváře. Vytáhla knihu přímo z dolní police a začala ji čís. Obrátila pár stránek a pak se podívala přímo dolů na Tomáše, který se zase podíval nahoru na ní. Žena vypadala, že má tak kolem čtyřiceti let. Měla velmi elegantní vzhled, nádherný obličej, její vlasy pěkné a rovné a její tělo krásně tvarované. Hádám, že byla tak 175 cm vysoká, ale vypadala mnohem vyšší, protože jí pozoroval ze spod. Žena řekla „jsem unavená“ pak pokračovala „řekla jsem svojí dceři, že jí vyzvednu nějakou knihu, kterou potřebuje do školy“. rozhlédla se kolem „přála bych si, aby tu bylo něco, na co bych se mohla posadit“ A pak dodala něco, co ho velmi vzrušilo.

„Škoda, že nejsi židle“ řekla se smíchem „mohla bych si na tebe sednout“

„Můžete si na mě sednout“ zamumlal Tom.

„Promiňte?“ řekla žena.

„To nic“ řekl Tom.

„Aha, já jsem slyšela, že si na tebe mám sednou“ řekla stydlivě. Poklekla  vedle Toma chvíli ho pozorovala. Pak se podívala na jeho knížku, kterou držel ve svých nervózních rukou. „Jeto to studium od Kinsey?“ zeptala se.

„No, jo“ zamumlal Tom.

„Četla jsem to“ odpověděla „průlomový výzkum o lidské sexualitě prováděn v padesátých letech“ Hovořila otevřeně kolem sexuality, která zajímal Toma „takže to máš rád?“.

„Ano“ řekl Tom.

„Skvělé“ zvolala „jsi submisivní, takže se ti líbí facesittin, mám pravdu?“

 „Ano“ stydlivě odpověděl Tom.

„hmm.. Jak praktické“ řekla žena „takže tě můžu použít jako svojí židli?“

Pro Toma to bylo, jako by se jeho sen změnil ve skutečnost, právě potkal nádhernou cizí ženu, která si z něho chtěla udělat svojí židli.

„Ano, pokud chcete tak můžete“ odpověděl Tom.

„Výborně“ řekla žena „lehni si na záda, chci si na tebe sednout“

Tom si lehl na zem na záda a žena se postavila nad jeho obličej. Díval se jí přímo pod sukni, na její stehna, na kterých měla silonky.

„Myslíš, že to zvládneš, když se ti posadím na obličej?“ zeptala se.

„Musím to zvládnout“ řekl Tom „jak jste řekla, jsem jenom židle“.

Žena si přisunula nohy k sobě a začala si sedat. Tom sledoval, jak se její nádherný zadek přibližuje k jeho tváři. První na jeho tvář položila pouze levou půlku svého zadečku, jako by svoji židli teprve testovala. Tom nemohl uvěřit, co se to děje. Nadzvedla svůj zadek pár centimetrů od jeho obličeje, a Tom ucítil závan její ženskosti.

Pak otočila své boky a lehce položila celý svůj zadek na jeho tvář. Nakonec se uvolnila a přesunula celou svojí váhu do své nové židle. Tom nemohl pořádně vidět, co žena dělá, ale slyšel, jak pomalu otáčí stránky nějaké knížky. Prohlížela knihy, zatím co seděla na jeho tváři.

„Je to pěkné tě tu mít na sezení“ řekla.  A přitom se cítila bezstarostně, když dusila jeho ubohý obličej ve veřejné knihovně. Tom myslel, že je to snad jenom sen. Jeho tvář byla mačkána pod váhou nádherné ženy. Tom se snažil lapat po dechu, ale žena se tvářila lhostejně, jediný co jí zajímalo, bylo její pohodlí. Tom cítil obrovský tlak na svém obličeji, když najednou slyšel další kroky, jak někdo přichází.  Žena vzdálila svůj zadek od jeho obličeje. Tom zalapal po dechu a rychle vstal z podlahy, právě když další žena vstoupila do uličky. Žena, která právě přišla do uličky, se podívala na Tomýšuv červený obličej a zašklebila se. Pak pokračovala do jiné uličky.

„Já jsem Jana“ řekla žena, která pře chvíli dusila jeho obličej.

„Tom“ odpověděl.

Žena poznamenala něco na kus papíru a řekla „přídi do mého domu zítra v noci, chci, aby mi tvůj obličej sloužil jako židle k sezení“.

Tomuv další den v práci byl docela tvrdý. Nemohl se soustředit na svou práci, stále přemýšlel nad tím, co s ním žena udělá dneska večer. Když přišel k jejímu domu. Vzrušeně očekával, co se bude dít, ale měl trochu strach. Co když mu ta žena opravdu ublíží. Jana vypadala jako žena z vyšší společenské vrstvy. Ale její klidný postoj k používání ho jako její židle byl zneklidňující. Očekával, že bude na vysokých jehlových podpatkách a bude mít na sobě kožené oblečení. Myslel si, že ho zavede do nějakého vězení ve sklepě. Když Jana otevřela dveře, měla na sobě obyčejnou růžovou sukni, která byla dlouhá pár centimetrů nad její kolena. Dále měla bílou halenku a otevřené papuče.

„pojď dál Tome“ řekla vesele „jsem ráda, že jsi přišel“ Měla v rukou nějako uniformu, kterou rozložila „obleč si to“ řekla svým normálním přirozeným hlasem. Ukázalo se, že to byla nějaká kombinéza. Měla zlatou barvu s černými pruhy jako tygr. Tom si to oblék, jak mu bylo řečeno.

„Támhle“ řekla a ukázala na gauč „právě čalouním svojí pohovku. Ty se pro to budeš hodit“.

Tom se na tu pohovku v rozpacích podíval. Pohovka byla potahována stejnou látkou, jakou měl na sobě on. Byl to docela nízký gauč. Lehl si na záda a jeho obličej byl pár centimetrů níž, než měla Jana kolena. Jeho uniforma se hodila ke gauči. Tom se začal cítit, jako by byl součástí té pohovky, na které ležel.

„Skvěle“ řekla a smála se „stal ses ubohým gaučovým polštářem“ otočila se k němu zády, pomalu si vyhrnula sukni a usadila se na jeho tvář. Tomova hlava byla zaplavena jejím zadkem. Jeho nos byl mačkán jejím krásným a voňavým spodním prádlem, což byla jediná věc, která byla mezi jeho tváří a jejím nahým zadkem. Seděla na něm celou svojí váhou a pěkně ho trápila. Pohodlně si dala nožku přes nožku. A cítila se v klidu a bez výčitek, když používala jeho hlav jako polštář k sezení. Tom byl schopen se jedním okem podívat na její opálené stehno a viděl, jak se její noha houpe nahoru a dolů. Přesně tak jak to ženy dělají, když sedí na židli. Pak se přesunula na jeho hrudník a z jeho tváře oddělala svoji sukni, aby se na něho mohla podívat. Její boky byly přitisknuty k jeho bradě.

Tom se cítil být totálně ponížen a v její moci. Cítil, jak její obě půlky tlačí na jeho hrudník a břicho. Žena sice seděla mimo jeho tvář, ale stále měl pod její celou váhou problémy s dýcháním. Tom byl překvapený, jak žena, která váží sotva 70 kg může být tak těžká.

„Jsme těžká?“ zeptala se. Její slova zděna naprosto lhostejně, jako by její otázka nebyla podstatná.

„Uh-huh“ zalapal Tom po dechu.

„Je to tvůj účel, být sedačka“ řekla „stal ses částí pohovky. Jsi tu na sezení“ Odvrátila od něj pohled a projela si rukou ve vlasech „zajímalo by mě, kde je Michala?“ řekla, jako by mluvila k sobě. Když vstala a ulevila Tomovi od tíhy jejího zadku. Tom si pomyslel, že možná být její židle není dobrý nápad, když si vzpomněl, že má dceru.

„Michala?“ zeptal se.

„Michala je moje dcera“ řekla „je jí patnáct let a chodí na střední školu. Měla by domů přijít brzy“ odešla od něj a vrátila se s hřebínkem do vlasů.

„Bude si na mě také Michala sedat?“  zeptal se Tom.

„Michala si může sednout jedině, když bude chtít“ řekla Jana „to je proč jsi tady, to je tvůj účel! Sloužit k sezení“

„Ano“ odpověděl Tom, ještě mnohem více vzrušený, když si představil, že patnáctiletá mladá středoškolačka ho použije k sezení. Zajímalo ho, jestli ho bude Michala také mučit sezením na jeho obličeji, kdykoliv bude chtít.

Jana stála nad jeho obličejem a česala si vlasy „budeš použit k sezení dříve, než si myslíš“. Pak se otočila a sedla si na jeho obličej. Lidský gauč pod ní zasténal, když si na něho sedla celou svojí váhou. Náhle slyšel někoho bouchnout dveřmi. Někdo přišel dovnitř.

„Michalo“ řekla Jan „dneska jdeš později než obvykle“.

„Promiň mami“ odpověděl mladý ženský hlas.

Jana se postavila a Tom obrátil svůj pohled směrem ke dveřím, kde stála nádherná mladá dívka dívající se přímo na něho.

„Oh, super“ řekla „nový otrok na sezení“.

Nový otrok na sezení? Pomyslel si Tom. Co se stalo tomu starému otrokovi na sezení? Tom si všiml, jak se Michala podobá své matce. Určitě musí chodit na soukromou školu, protože byla oblečena v modré sukni školní uniformy. Byla to docela krátká sukně, byla asi šest centimetrů nad jejími koleny. Musí to být drahá škola, na kterou chodila, pomyslel si Tom.

„Po škole jsem šla ještě k Líze domů“ řekla matce.

„Měla jsi zavolat“ řekla Jana „bála jsem se o tebe“

„Promiň mami“ řekla Michala. Tom si myslel, že budou více diskutovat o jeho přítomnosti v domě, ale Michala se chovala, jako by to byla běžná věc mí doma muže na gauči, který je oblečený tak, aby ladil s gaučem. Michala přišla blíže k otrokovi, otočila se a přitom stále hovořila se svojí matkou. „slibuji mami“ řekla „příště ti zavolám“ Tom viděl její jemnou ruku, jak chytá svoji krátkou sukni a zvedá ji mírně nahoru, tak, že odhalila svá hladká stehna. Pak se zadkem nahnula nad Tomuv obličej a tvrdě se posadila. Tom stihl zahlídnout bílé kalhotky, které pokrývali její zadek, předtím, než začala mačkat jeho obličej. Tom leží  pod váhou jejího mladého těla, zatímco se Michala soustředí na konverzaci s matkou. „Může k nám přijít Líza a sednout si na nového otroka?“ zeptala se.

„Hmmmm… Musíme být opatrní, koho na něj necháváme sednout“ řekla Jana.

„Líza to nikomu neřekne“ povídá Michala „řekla jsem jí, že máme lidskou židli a myslím si, že si chce také sednout“.

Tom se stále více cítil jako věc než lidská bytost. Zjevně obě tyto ženy používaly muže k sezení. Michala vstala, Tom se nadechnul kyslíku, ale jeho volnost byla krátká. Jana přistoupila a bezstarostně se posadila zadkem na jeho tvář.

„Vypadá, že bude dobrý židlový otrok“ řekla Jana „ani moc neprotestuje“ Tom byl plně zavalen do temnoty jejím zadkem. Jeho nos byl mačkán a gauč pod ním zavrzal, když se její celá váha přesunula na Tomuv obličej. „Nenávidím, když protestují“ řekla.

„Já také mami“ řekla Michala „jediný jejich účel je, abychom se na ně mohli posadit, a oni naříkají: Oh.. nesedejte si na mě, Oh..jste tak těžká, Oh..nemůžu dýchat. To mě docela obtěžuje“.

„Přesně tak“ dodala Jana. Přesunula se na jeho hrudník a dívala se dolů na Toma „budeš dobrý gauč na sezení?“ zeptala se Toma, „budeš tady ležet, abychom si mohli sednout?“

„Ano“ zasténal Tom. Miluje ten pocit být zachvácen jejich ženskostí. Miluje ten pocit být vůči nim podřadný. Ale musel přiznat sám sobě, že to bylo více bolestivé, než si kdy představoval.

„Výborně“ řekla Michala „sednu si znovu na tvoji tvář“ její matka se přemístila a sedla si na jeho ptáka a břicho. Michala nad ním stála. Vyhrnula si sukni a posadila se přímo na obličej. Nyní Tom musel snášet tíhu dvou nádherných těl, které byli nad ním. „Měla by si jít nahoru studovat“ řekla matka. „já vím“ přiznala dcera. „můžu si vzít otroka na sezení sebou?“

„Dobře, myslím, že jo“ řekla Jana „ale když bude dělat nějaké problémy tak mi dej vědět.“

„Ano dám“ řekla Michala. Pak vstala ze své sedačky. Tomovi bylo řečeno, ať následuje Michalu po schodech nahoru do pokoje. Michala mu rozkázala, ať si lehne na postel, tváří směrem nahoru. Tom poslech. Michala si vyhrnula sukni a stála přímo nad otrokem. Pak si vzala své modré rifle ze skříně. Sedla si na Tomuv obličej a vyzula si tenisky. Natáhla na sebe rifle a oblékla si zapocenou košili. Pak nařídila Tomovi, aby přišel k počítačovému stolku. Rozkázala mu, ať si položí svoji hlavu na koženou židli. Otrok to udělal a vzhlížel směrem nahoru na její zadek obklopený džíny, který bude brzy mačkat jeho ubohý obličej. Michala si sedla na jeho obličej, který pohltil jeho tvář, a začala něco klikat na klávesnici. Lehce se nadzdvihla, jenom na krátkou chvíli, aby se trochu nadechnul a pak si na něho znovu sedla celou svojí váhou. Jeho obličej sloužil jako počítačové křeslo ještě hodinu. Nakonec přišla její matka a řekla Tomovi, že má jít domů, ale musí se zítra vrátit zase k večeru.

Navzdory faktu, že ho bolí hlava a hrudník od sezení. Tom si nemohl pomoci, aby se další noc nevrátil. Když ležel na gauči a v zlatočerné uniformě se cítil jako součást pohovky, přesně to si vždycky přál. Zajímalo ho, co další večer může přinést.

Další večer byla Jana oblečena v hnědé košilce. Jana byla první, která si na něho sedla. Když Michala přišla domů, přivedla si svojí kamarádku Lízu. Michala byla trochu vyšší než Líza. Líza měla hnědé vlasy i oči. Obě dívky na sobě měly školní oblečení.

„Toto je náš otrok na sezení“ řekla Michala pyšně a ukázala na lidský gauč.

Líza s posměchem odpověděla „opravdu na něm sedíte?“ zeptala se zvědavě.

„Samozřejmě“ řekla Michala,“ on je tu na sezení“ přišla k pohovce, otočila se k němu zády, vyhrnula si sukýnku a posadila se na jeho obličej, opřela se a dala si pohodlně nožku přes nožku. „Je to zábavné na něm sedět“ řekla svojí kamarádce „chceš si to vyzkoušet Lízo“?

„Oh, nemůžu“ řekla Líza „protože můj zadek určitě strašně smrdí“.

„No a co?“ řekla Michala „On je jenom polštář na sezení“ zvedla svůj zadek kousek nad jeho tvář a řekla „Můžeš na něho klidně prdět, když se ti zachce“. Dala svůj zadek kousíček nad jeho nos a nahlas si prdla.  Obě dívky se smály. Poté Michala přišla za Lízou a dovedla jí ke gauči.

„Posaď se na něho“ naléhala Michala.

Líza si vyhrnula sukni přesně tak, jak to udělala Michala „jsi si jistý, že to nevadí sednout si na tvůj obličej?“ zeptala se Toma.

„Proto tady jsem, to je můj účel“ řekl poslušně Tom a očekával kontakt s jejím nádherným zadečkem.

„Dobře“ varovala ho „doufám, že tě nerozmačkám“ povytáhla si svoji sukni a posadila se na jeho tvář.

Ve stejnou chvíli ho už mačkaly na břiše a hrudníku obě půlky Michalina zadku.

„Je tam místo i pro mě?“ ptala se Jana.

„Určitě mami“ řekla Michala. Přisunula svůj zadek blíže k Líze a Jana si sedla na jeho nohy. Bylo to neuvěřitelný!. Uvědomil si, že je doslova používán jako gaučový polštář třemi sexy ženami.

Následující noc byla páteční noc, Jan mi přikázala přijít přesně v 8:00 večer. Řekla mi, že bude malá koktejlová párty. Chtěla se ujistit, že bude mít dostatek místa k sezení pro její ženskou návštěvu. Okolo dvanácti žen ve věkovém rozměru od patnácti do čtyřiceti let. Všechny ženy byli oblečené do krásných večerních šatů. Tom celou noc strávil pod zadkem každé ženy. Patrně Jana udělala klub pro ženy, které mají rády, když si mohou sednout na obličej mužského otroka. Už bylo pozdě večer, když do domu přišla další žen. Tom zalapal po dechu, když uviděl kdo to je. Byla to Hanka z práce, přistoupila přímo k němu a pořádně si ho prohlížela.

„To je naše nová zotročená židle“ řekla Jana Hance.

„Tome!“ vykřikla Hanka „Ty!?“ „Co tady děláš?“

„Ležím tady jako židle na sezení“ odpověděl Tom, jeho vzrušení se nyní ještě zvýšilo. O Hance často fantazíroval a představoval si, jak si sedá na jeho tvář. Už dlouho si přál být její kancelářské křeslo. Hanka stála přímo nad ním. Byla oblečena do krásných černých večerních šatů, které ji sahali až pod kolena. „Budeš si na mě také sedat ?“ zeptal se otrok nervózně.

„Udělej to“ řekla Jana „tvoje zotročená židle chce vědět, jestli si na něho sedneš“ Hanka se podívala na svou sukni a trošku ji nazdvihla. „samozřejmě, že si sednu“ řekla Hanka. Pohrdavě se k němu otočila zády, položila svoji sukni na jeho obličej. A tvrdě a bez výčitek se posadila na jeho tvář. Posadila se stejně, jako to u ní vždycky viděl v kanceláři, když si sedala na křeslo.

On byl jednoduše něco, co mohli ženy použít k sezení. Náhle cítil, jak se jeho hrudník prohnul pod váhou další ženy. Na jeho břicho a stehna si sedli další dvě ženy, aby si mohli navzájem povídat. Tom ležel poslušně přímo pod nimi. Hanka se na chvíli postavila a to proto, aby ostatním ženám ukázala své nové šaty. Pak si sedla spět na jeho tvář. Když ho používala jako svojí sedačku, hodně se jí to líbilo a užívala si to. Tom měl docela strach, že to nevydrží a omdlí.